Aquilotto - Orlí mládě

Aquilotto -  Orlí mládě

Dlouho jsem přemýšlel, jestli tento článek mám či nemám napsat, ale bylo by mi líto se s vámi o tomto krásným, i když malým stroji nepodělit.

Aquilotto (orlí mládě)

Dlouho jsem přemýšlel, jestli tento článek mám či nemám napsat, ale bylo by mi líto se s vámi o tento krásný, i když malý stroj nepodělit.

Možná má většina z Vás za to, že značka Moto Guzzi od nepaměti vyráběla pouze velké véčkové čtyřtaktní motocykly s kardanem. Opak je pravdou a proto vás občas obšťastníme nějakým technickým skvostem z továrny na břehu jezera Como, který zabloudí do země české.

Protentokrát to bude nový přírůstek našeho padre Evermoda, a to Moto Guzzi Trotter. Leckdo řekne: „Takovej italskej Staďák …“- tak trochu ano, ale Guzzi!

Napřed trochu historie: 

Trotterspatřil světlo světa na jaře roku 1966 jako velice laciné motokolo (stál 54.000 lir) a lze říci, že si velmi rychle našel své místo na trhu díky ceně, která byla v tomto segmentu jedna z nejnižších a tudíž velice lákavá. I když za babku, stále to byl produkt od Moto Guzzi. A tak mnozí, za málo peněz, mohli sedlat renomovanou značku. Mezi šťastnými majiteli bylo proto hodně těch, kteří neměli předchozí zkušenosti s provozováním motocyklu. A s ohledem na ně byl také konstruován.

Konstrukce byla víc než jednoduchá - rám byl tvořen svařencem plechových výlisků ve tvaru dámského kola a byl prost jakéhokoli odpružení. Trotter byl vybaven odstředivou spojkou, věc vítaná motocyklovými analfabety, zjednodušující ovládání pouze na plyn a brzdy. Měl však také převodovku se dvěma rychlostmi, velmi užitečnou v horských oblastech. V rovinatém kraji si však vystačil pouze s dlouhým převodem, takže ti, co nejezdili do hor, se nemuseli ani učit kvedlat levou rukojetí řídítek. Sekundární řetězový převod byl na levé straně a pedály sloužící ke startování měly svůj řetězový převod na straně pravé. Za zmínku stojí také dosti neobvyklé uložení motoru ve dvou gumových silentblocích pro omezení vibrací. Motor byl dvoutaktní jednoválec o obsahu 40,8 ccm a výkonu 1,2 hp při 5.000 otáčkách za min.

V následujících letech došlo k řadě vylepšení a k původní holé verzi přibyly další. V roce 1968 se na trhu objevuje Trotter Supers přední teleskopickou vidlicí a v ´69 Trotter VIP, o 1.800 lir dražší s barevným lakováním. Do té doby se zřejmě v Mandellu při výrobě trotterů řídili heslem Henryho Forda: „Můžete mít jakou barvu chcete, pokud to bude černá“. A tak se Trotter stává první gůzzou, která byla v jedné výrobní sérii nabízena s více než jedním barevným lakováním.

Koncem roku ´69 dochází k první velké modernizaci tohoto již velmi rozšířeného a oblíbeného strojku. Je přepracován rám a stávající motor je nahrazen jiným s ležatým válcem o obsahu 48,8 ccm s primárním převodem klínovým řemenem. Na trh přišly čtyři nové verze tohoto oblíbeného mopedu:

·        Special 1 (později přejmenovaný na Special M) bez převodovky, s automatickou spojkou a odpruženou přední vidlicí (spodní kyvné piškotky – doslovný překlad).

·        Special 2 (Special V), který byl navíc vybaven variátorem s rozpínavými řemenicemi.

·        Mark 1 (Mark M) s nádrží, která byla součástí rámu, a odpruženou vidlicí (zase ty piškotky ) měl navíc vzadu tlumiče. Stroj byl stejně jako Special 1 či M jednorychlostní.

·        Mark 2 (Mark V) v rámu shodném s Markem 1 (M), ale navíc s variátorem stejně jako Special 2 (Special V).

Tyto čtyři verze zůstávají ve výrobě až do roku 73, aby byly v roce příštím nahrazeny modelem jménem Chiú.

A teď zpět k našemu, tedy k Evermodovu exempláři, dovezeném z Itálie mimo jiné ve velice pěkném stavu. Jedná se tedy o verzi Super, která měla přední teleskopickou vidlici. Brzdy jsou bubnové jednoklíčové ovládané páčkami na řídítkách jako třeba na kole. Spojkovou páčku byste tedy hledali marně. Otáčením levé rukojeti se volí mezi neutrálem, jedničkou a dvojkou. Motor šikmo skloněný dvoutaktní jednoválec, rozvod pístem, o objemu 40,8 ccm. Kompresní poměr 7,5 : 1, vrtání x zdvih 37x38, výkon 1,5 koně při 5000 otáčkách. Celý motor a válec je hliníkový a již tou dobou pokryt vrstvou Nicasilu. Karburátor Dell Orto SHA 14,9. Mazání směsí oleje a benzínu v poměru 1:50, nádržka zavěšená pod rámem na 2,5 l. Se spotřebou 1,5 l na 100 km by měla vydržet cca na 200 km. Maximální rychlost 40 km v hodině, váha 35 kg. Zajímavostí jsou 16-ti palcová drátěná kola od známého prestižního výrobce zbraní Pietro Beretta.

Samotná jízda na tomto mopedu je velice jednoduchá. Stačí jen otočit kohoutkem pod nádrží, zmáčknout páčku sytiče na karburátoru, na levé rukojeti zařadit neutrál a pak už ho jen pořádně rozšlapat. Když už je rychlost dostatečná stačí jen zařadit za jedna, dva a už to peláší. Řazení se provádí bez spojky a jde to celkem bez problémů. Jen se musí včas před křižovatkou vyřadit na neutrál, aby na návsi nevzniklo společenské faux pas, nebo taky pěknej držkopád. Vše je jen otázkou zvyku a je to konstruováno pro lidi, kteří nejsou technicky zdatní. Cena těchto exemplářů se pohybuje cca 5-7 tisíc Kč, špatně se ovšem shánějí, je jich už málo. Při technickém srovnání se Stadionem zhruba ze stejné doby je Trotter o něco technicky vyspělejší. Má odstředivou spojku, jednodušší ovládání, lepší brzdy, ale menší obsah. Ideální věc k renovování za pár peněz.

Napsal Jirka Riant a padre Evermod  


Fotogalerie k článku

Motůrek o obsahu 40,8 ccm
Nádržka podvěšená pod rámem na 2,5 litru
Šlapky jak u starého italského kola, jak z video klipu s Ramazzottim
Moto Guzzi Trotter
Zadní bubnová brzda je standardní záležitostí té doby
Motor je lehounký a kompaktní
Karburátor zepředu
Přední jednoklíčová bubnová brzda
Karburátor jak jinak než Dell Orto
Přední světlo CEV  Made in Itali
Nádrž(ka)
Moto Guzzi Trotter
Přední světlo CEV  Made in Itali
Pravá rukojeť s přední brzdou a přepínačem světel
Levá rukojeť s řazením a zadní brzdou
Zadní světlo také od CEV
Dobová reklama na Trottra z Italského tisku
Trotter první verze s kryty motoru


Komentáře

Napsat komentář

* Titulek:

* Vaše jméno:

* Komentář:

Captcha
* Opište kód z obrázku: